Časné jaro na Sasově
Ve známém ekohospodářství – Biofarma Sasov – u Jihlavy se ani na jaře dveře netrhnou. První jarní sluníčko láká do přírody a školy začaly vyrážet na exkurze. Na ekostatku Josefa Sklenáře je přijímají exkurze po předchozí dohodě téměř po celý rok. Však také ekohospodářství nese označení vzorová ekofarma PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Přicházejí se sem poučit žáci základních škol, ale také středoškoláci a studenti zemědělských univerzit.
Jarní výprava
Exkurze má na statku na starosti Ing. Jiří Pykal, jeden z party zaměstnanců a manažer biofarmy a obchodu. Skupina sedmáků z jihlavské základní školy nejprve obdivovala malá prasátka ve výběhu, a pak narozená mláďátka ve skupině koz a ovcí, které se zatím „pásly“ na loňském senu. Ještě bylo velmi časné jaro a první travička se na konci března teprve začínala zelenat.
„Biofarma Sasov hospodaří na pěti stech hektarech. Na polovině výměry střídá na dvacet plodin: luskoviny, obilné směsky (ječmen, pšenice + hrách a peluška, vikev), pohanka, brambory, cibule, sója, lupina, energetické plodiny a olejniny (technické konopí, světlice barvířská, lnička setá a řepka) a na druhé půli travních porostů a luk se pasou zvířata. Třicet bahnic Charollais a Suffolk s mláďaty, dvě kozy a na tři stovky kusů skotu bez tržní produkce mléka – převážně plemene Charollais také pak s telaty. Připočítat musíme ještě tři desítky koní – vlastních i těch, které tu máme v péči od soukromých majitelů. Na statku chováme kolem sta prasnic a celkem i s mláďaty je to na tisícovku rypáčků,“ snaží se vnést Jiří Pykal vědomosti do hlav školáků, kteří však – zejména dívky – obdivují a chovají
kůzlátko. Jehňátko už by děti neunesly...
Zastavení u sadu pro prasátka
Chov prasat jsme zvyklí vidět většinou jen ve chlévech, v uzavřených boxech a na roštech. V Sasově se snaží, aby zvízvířata byla co nejvíce na vzduchu. „Pro prasátka máme postaveny stany, říkáme jim "bloby", ve kterých se mohou zvířata pobývající na pastvině schovat před prudkým sluncem, odpočívat a kde také nocují. Jinak se rozeběhnou po pastvině. Pro prasečí dorost máme k dispozici jablečný sad, kde si zvířata náruživě ryjí a konzumují i spadlá jablka. I zde zkoumáme vliv venkovního chovu prasat na jejich zdravotní stav a kvalitu masa,“ přibližuje průvodce dětem tuto část hospodářství. Ani v zimě a chladném předjaří nejsou prasata úplně uzavřena v budovách, ale mají v ustájení k dispozici venkovní výběh s možností pohovět si na slámě pod střechou. Ve venkovním výběhu jsou zvířata umístěna od pozdního jara do podzimu.
Stáje a prasečí rodinky
Děti se po okouknutí blobu podívaly do přípravny krmiva, kde jsou připraveny kontejnery s obilím, hrachem a dalšími směskami – i lisované vojtěškové peletky.Chov prasat je geneticky velmi pestrý, najdete zde několik plemen a kříženců – české bílé ušlechtilé, česká i německá landrasa, pietrain, rezavě hnědý americký durok – až po původní české plemeno, dnes již bohužel raritu, přeštické prase s černými skvrnami. Však se děti obdivovaly strakatým prasátkům a snažily se hned o kontakt. „Selátka jsou od porodu s mámou až do do tří měsíců a mají k dispozici vyhřívané hnízdo. V každé rodince žije s kancem pět až šest prasnic a jejich potomstvo. Selátka od čtvrtého měsíce opouštějí prasnice, ale žijí i nadále ve společné skupině ,školce’. Jsou neustále na čerstvém vzduchu buď v otevřené stáji, nebo na pastvině," svádí průvodce marný boj o pozornost neposedných školáků, protože přímo před jejich očima se uskutečňuje přirozené rozmnožování... V Sasově totiž žádného inseminátora volat nemusejí. V jedné rodince žije 5–6 prasnic s kancem a mají mláďata (až 18 selat) dvakrát do roka. Také se zvířata vykrmují o třetinu déle než v konvenčním chovu. Pohodově se tu mají takékanečci, kteří se nekastrují a jejichž maso se využívá na výrobu speciality – kančího biolovečáku, který letos dostal ocenění v oboru nejvyšší – Českou biopotravinu roku. Stejně tak je přirozeně chován skot na pastvinách.
I na ekostatku však končí život zvířat na jatkách. Od minulého roku slouží na statku ekologická jatka vybudovaná s podporou evropských fondů. Zvířata – prasata či býci – se nemusejí nakládat na auta a převážet na dálku, což jinak v klidu rostoucí jedince stresuje, a jejich maso (i když jsou živi bez růstových hormonů, masokostních mouček, preventivních léčiv a další „chemie“) nakonec ztratí na kvalitě. Zvířata jdou na porážku jednotlivě a nevidí, co se děje před nimi. Elektrické pohaněče jsou zakázány. Poráží se jeden den v týdnu a ekojatka mohou využít i další ekologičtí chovatelé.
Bioplynové intermezzo
Po dostavbě jatek se stavební ruch obnovil a na řadu přišla další výstavba. Děti hádají, k čemu budou sloužit dvě obrovské betonové nádrže... Bioplynová stanice je napadá překvapivě rychle. Sasovští by chtěli ekologický kruh uzavřít, aby se vše z farmy zpracovalo a využilo na místě. V bioplynové stanici budou zpracovávat hlavně hnůj zvířat doplněný travinami a senáží. V nádržích vzniká fermentací bez přístupu vzduchu bioplyn – převážně metan. Obsah metanu se pohybuje mezi 50 až 75 %. Bioplyn se nejčastěji spaluje ve speciálních motorech (kogeneračních jedotkách), které vyrábějí elektrickou energii a teplo. Teplo budou využívat na vytápění budov, ohřev vody a sušení. Nespotřebovanou elektřinu budou dodávat do sítě. Zbytek po fermentaci (digestát) bude využit jako přirozené hnojivo. S částečnou podporou evropských fondů se tak posílí ekologie i ekonomika ekostatku.
Faremní obchůdek
Od loňska najdete na Sasově i nový obchůdek pro prodej vlastních výrobků „ze dvora“. Zde končí exkurze školáků ochutnávkou a výkladem o přednostech ekologického chovu a výrobě sasovských produktů. Mizející kolečka biouheráku, biošunky a kančího biolovečáku doprovázejí informace o tom, že maso ze zde chovaných zvířat je kvalitativně lepší, díky bezstresové porážce, a také proto, že se nechává dostatečně vyzrát před tím, než se vakuově zabalí pro spotřebitele nebo dodá k dalšímu zpracování. „Maso a výrobky z našeho ekostatku jsou dražší než z konvenčních chovů, je to například i proto, že naše šunka ani jiné výrobky neobsahují vodu a voduvážící chemické látky. Takže jíte opravdu jen maso a ne něco jiného. Salámy neobsahují barviva, konzervovány jsou přirozenou fermentací, sušením a s přídavkem pouze mořské soli. Je lépe si dopřát na talíři méně nebo méně často, ale zato kvalitnějšího jídla, než si dát hromadu čehosi levného bez původu,“ uzavírá Jiří Pykal. Snad se po exkurzi v Sasově zájem o to, jak mají žít hospodářská zvířata a jak se mají zpracovávat suroviny na naše talíře, zabydlel v dětských hlavičkách natrvalo.
Vytrvalost přinesla výsledky
Ekohospodářství v Sasově se rozvíjí na místě bývalého školního statku střední zemědělské školy od roku 1991. Za sebou má majitel hospodářství Josef Sklenář spolu s kolektivem zaměstnanců pěknou řádků úspěchů. Nejen, že se pouštějí do experimentů s pěstováním různých plodin (pro energetické účely a olejniny), chovem zvířat (stany pro prasátka), rozvojem farmy (jatka a bioplynová stanice), ale umožňuje také řadě výzkumných ústavů a univerzit provádět zde dlouhodobé výzkumné úkoly. Zvířata na Sasově tu v co možná nejpřirozenějších podmínkách prožijí opravdu klidný a pohodový život, důstojný od začátku až do samého konce. Ekozemědělci jsou samozřejmě pravidelně podrobováni zevrubné kontrole, která má zaručit, že podmínky chovu zvířat, pěstování rostlin a výroba biopotravin bude plně dle zákona o ekologickém zemědělství. Výslednou kvalitu produktu – biomasa a bioslámů – pak kontrolují hygienici a veterináři.
Úspěchy jsou skryty zejména v tom, že „u Sklenářů“ se nejen chová, pěstuje bez postřiků a umělých hnojiv, ale také ve spolupráci se smluvními zpracovateli jsou schopni na trh dodat kvalitní biovýrobky, které se již podruhé staly absolutním vítězem soutěže Česká biopotravina roku. V den naší návštěvy, ihned po skončení prohlídky, si pro ocenění kančího biolovečáku odjížděli do Prahy...
Spotřebitelé mohou vychutnat nejen masné produkty od čerstvého vepřového a hovězího masa po salámy, ale také zpracované a zmrazené brambory. Hitem jsou tolárky, bramborové plátky ve slupce, tradiční jídlo z Vysočiny. Ostatně, kdo sleduje a čte Bio, ten byl o všech cestách vedoucích ke kvalitním biopotravinám, jak v minulém čísle, tak i v uplynulých letech, informován.
Zbývá už jen vypravit se pro některé dobroty přímo do Sasova nebo na některý ze zemědělských trhů či biojarmarků. Můžete zajít také do mnoha prodejen biopotravin nebo si objednat na e-shopu a nechat si je zavézt přímo chladicím autem na svozné místo či některou ze závozových tras, jejichž počet postupně narůstá. Suroviny ze Sasova se také dovážejí do restaurací, hotelů a několika školních a předškolních jídelen, které zařazují do jídelníčku bioobědy.
Hodně informací najdete na internetových stránkách www.biofarma.cz, ale pro získání důvěry a poznání samotného procesu ekozemědělského hospodaření stojí určitě za to navštívit takový podnik osobně.
Mirka Vohralíková
FOTO – autorka
Přílohy
Casne jaro na Sasove [216.8 kB, pdf]
webdesign & publikační systém Toolkit -
