Prasata na farmě Sasov žijí zdravě

Jihlava - Cílem jediného unikátního projektu v Česku je ověřit, zda maso prasat chovaných pod širým nebem je zdravější.

Na pozemcích biofarmy Sasov na samém jižním okraji Jihlavy se pod širým nebem volně prohánějí prasata černobílého zbarvení. Na louce nebo kusu osetého pole jim dělníci ohraničili prostor těžkými balíky slámy. Desítky zvířat druhu přeštické černostrakaté prase si mohou vyrýt, na co mají chuť. Kořínky, hmyz a k tomu si zakousnout zelené krmení, jež roste na chovné parcele. Navíc si mohou dopřát krmné obilí podle libosti.

Majitel biofarmy Josef Sklenář se pustil s výzkumným ústavem potravinářským na zkoušku do experimentu, chovu zvířat venku na volné pastvině.

Výzkumníci dohlížejí

„Loni jsme otevřeli nultý ročník chovu, kde jsme si chtěli vyzkoušet pastevní techniku pro prasata,“ připomněl Josef Sklenář.
„S výzkumným ústavem jsme předložili projekt společně jako řešitelé. Jeho hlavním cílem je ověřit, zda a do jaké míry je kvalita masa prasat chovaných venku lepší než u zvířat chovaných v konvenčních chovech,“ upřesnil Josef Sklenář.
Konvenčními chovy farmář myslí běžné ustájení ve vepřínech s krmením ošetřeným chemickými prostředky, jak je známé z většiny chovů v zemědělských společnostech.

Prasata v Sasově žijí zdravě. Rozeběhnou se po pastvině a mohou si vybírat podle chuti z obrovského množství rostlin, kořínků i nejrůznějších larev, brouků a dalších tvorů. V půdě je i množství minerálů. „Máme tu pásy vojtěšky, topinambur a dalších plodin. Najdou si bylinky, které tu rostou přirozeně. Prasata mají dostatek zdraví prospěšných látek, ke kterým by se v chlévě nikdy nedostala,“ podotkl majitel biofarmy.

Jak vypasou plochu, otevře se nová

Prasata v Sasově si přivykla na život pod přístřeškem na přibližně hektaru plochy. Až promění pozemek v rozrytou hliněnou pláň bez rostlin, dělníci přemístí balíky slámy jinam a ohradí jimi zelenající se plochu. Zvířata zaměstnanci farmy naženou na nové území a mohou začít s bohatou pastvou nanovo.

„Prasata si venku zajistí hodně své potravinové potřeby z rostlin a ze všeho, co najdou. Běžně naše zvířata krmíme i kopřivami a konopím. Je to pro ně zdravější a krom toho ušetříme dost jadrného krmiva,“ upřesnil Josef Sklenář.

Projekt pastevního chovu bude v Sasově trvat čtyři roky. Výzkum v terénu poběží podle Sklenáře dva roky. Dva další roky věnuje výzkumný ústav hodnocení a popularizaci výsledků.

Republikový unikát

K experimentu, jedinému v tuzemsku, si obě strany vybraly plemeno zahrnuté v genových rezervách. Přeštické černostrakaté prase odborníci nazývají též sedlové. Sedlová prasata jsou většinou černá s bílým pruhem přes hřbet.

„K obrovským přednostem venkovního chovu patří, že zvířata jsou nepochybně daleko vitálnější než ta zavřená ve stájích, byť třeba s velmi dobrou klimatizací. Z toho jasně plyne, že jejich maso je zdravější. Rozbory v něm potvrdí zdraví prospěšné látky, jako nenasycené mastné kyseliny a minerály,“ v kostce shrnul Josef Sklenář.

Cílem projektu je, mimo ověření kvality masa, zjistit, zda právě druh přeštické černostrakaté prase je vhodnější k chovu pod širým nebem než druhy běžné.

Jihlavský deník, Stanislav Jelínek, 12.8.2010