logo - Biofarma Sasovilustracni foto - Biofarma Sasov
E-shop biofarmy
 
 
biofarma.czVýzkum, články, publikace › Sojové paradoxy
...nejen... vlastní biochov, vlastní jatka, vlastní přístup ke kvalitě     

Sojové paradoxy

Pěstování směsky se sójou v ČR (Sasov)
Pěstování směsky se sójou v ČR (Sasov)

Na jedné straně vídáme sojové výrobky v našich prodejnách Zdravé výživy, na straně druhé je sója krmena zvířatům. Proč ne – je to bobovitá rostlina s vysokým obsahem bílkovin, která zároveň dokáže obohatit půdu během pěstování. Obchodování a pěstování sóji se ale v celosvětovém měřítku jaksi zvrhlo...

Největšími pěstiteli sóji jsou státy Severní a Jižní Ameriky. Na mnoha místech se obhospodařují milióny hektarů sóji v monokultuře, často geneticky modifikované a paradoxně i velmi intenzivně chemicky ošetřované. Pak je tato sója velice levně dovážena do Evropy – kde slouží jako krmivo pro vyšlechtěná vysokoužitková zvířata v konvenčních velkochovech (drůbež, prasata, mléčný skot). Aby padlo alespoň nějaké číslo – v Latinské Americe se pěstuje geneticky modifikovaná sója firmy Monsanto na více než deseti milionech hektarech! Jde o tzv. Roundup Ready sóju. Tedy sóju, která je upravena tak, že jako jediná snese dávky totálního herbicidu Roundup. Když se pole postříká, zůstane a vydrží jen tato sója. Protože ale nelze na jednom poli pěstovat po sobě jenom sóju, je problém jak zničit nezničitelnou rostlinu, která vyrostla z tzv. výdrolu v předcházející sklizni. Jak jinak než chemicky.

Těžko popisovat všechny negativní důsledky tohoto „obchodu“ s klidnou myslí. Krajina je devastována, deštné pralesy likvidovány nepředstavitelnou rychlostí, prostředí je zamořováno chemickými látkami, doprava na takovou vzdálenost je mimo naše chápání. Vždyť když by chtěl kdokoli z nás přemístit svoje tělo na dovolenou do Jižní Ameriky, tak musí svůj rodinný rozpočet připravit na velký výdaj. Co je ale možná ještě  horší? Místní rolníci v Jižní Americe nemohou na svých polích hospodařit, jsou vypuzeni v zájmu sóji, celé rodiny musejí opouštět svá bydliště a vzápětí nejsou schopny najít ve městech uplatnění – a sbírají odpadky na okrajích měst, hledají pitnou vodu už jako nejcennější dar... Jen v Paraguay muselo za rok opustit své domovy 70 tisíc rodin.

V Evropě potom se tato sója ve velkém uplatňuje v krmných dávkách konvenčních zvířat. Evropští zemědělci by sóju (nebo jiné motýlokvěté, bobovité rostliny) vypěstovali dráž – a tak pěstují plodiny více „tržní“, které jsou sice k prodeji za vyšší ceny, ale ochuzují půdu o dusík (obiloviny, řepka), který je následně doplňován chemickou cestou... a tvoří se nadprodukce, část z ní je dokonce uplatňována jako „rozvojová pomoc“. Přitom by stačilo, aby se na evropská pole vrátily sóji podobné rostliny s unikátní symbiosou hlízkových bakterií. Vždyť ne nadarmo se úcta k těmto rostlinám vyjadřovala rčením: „Potkáš-li na poli jetel, tak se mu pokloň.“

Ekologické zemědělství v Evropě tím dostává další opodstatnění. Klade  důraz na lokální produkci, uzavřený koloběh živin vlastní farmy, pěstování bobovitých rostlin je jedním z předpokladů udržování kvality půdy. Zaměstnává lidi své země, jimž také potraviny produkuje. Zvířata jsou  krmena z vlastních zdrojů, nebo krmivy vypěstovanými u souseda ekologického zemědělce. Ekozemědělec není závislý na dovozu levných krmiv ze zámoří. Stará se o svou půdu i s ohledem na další roky.

Někteří vědci tvrdí, že cestou pro uživení lidstva je konvenční chemické zemědělství s využitím GMO a klonování. Po shlédnutí prezentace paní Normy Giménez z paraquayské organizace Sobrevivencia jsme ale ještě více přesvědčeni, že nejlepší cestou pro obživu lidí i v rozvojovém světě je ekologické zemědělství. To lze totiž aplikovat v úrodných oblastech i těch méně úrodných a hlavně vždy zajistí (především díky pestrému osevnímu postupu) sebezásobení zemědělců a obyvatel v jejich regionu.

Jak budou vypadat monokulturní lány v Paraguay, až se změní světové konstelace? Vyroste tam ještě někdy unikátní divoký prales? Budou tam  původní farmářské rodiny a komunity domorodých lidí ještě někdy hospodařit a žít v souladu s přírodou a s dostatkem pitné vody?

Možná máte pocit, že se s některými nešvary nedá nic dělat. V tomto případě ale záleží na každém z nás, zda budeme chtít jíst levné maso, vejce či mléko nebo zda se budeme pídit po živočišných produktech, které vznikly bez drancování vzácných biotopů a lidských společenství na opačném konci planety. Pokud nebude poptávka, nebude i nabídka a tato hrůza se zastaví.

Pokud vás bude zajímat více o této problematice, přečtěte si kompletní článek v příloze - včetně článku Jana Valešky (www.biospotrebitel.cz) nebo se podívejte na 12minutový dokument Vražedná pole - velmi zajímavý (s českými titulky).

Lucie Hejná a Josef Sklenář,
biofarma.cz

Přílohy
   bio1001 soja [129.5 kB, pdf]
   prezentace krmna soja 09 [6.5 MB, ppt]

 
 
© 2009; Biofarma Sasov - Josef Sklenář, Sasov 2, 58601, Jihlava, info@biofarma.cz, Tel: +420 567 312 281
webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect