VIDEO: Více slunce a bez elektrošoků. Tak se porážejí vepři na biofarmě
Příběh zvířat na biofarmě Sasov končí pokaždé stejně - porážkou. Před ní
však zvířata žijí přece jen o něco příjemnější, byť krátký život, než
na běžných farmách. Prasata spatří slunce už před svým posledním dnem,
mají více prostoru, farmáři je nepopohánějí elektrickými šoky, ale
umělohmotnou plácačkou.
Biofarma Sasov vznikla v roce 1991 a před patnácti lety získala
certifikaci jako podnik ekologického zemědělství. Kromě rostlinné výroby
se na pěti stech hektarech chová také 800 prasat a 350 kusů masného
dobytka. Zvířata jsou až na nejmrazivější měsíce zimy celoročně venku.
Na konci života čeká prasata a krávy porážka na biojatkách. Právě těmi
se zdejší ekofarma liší od mnoha dalších ekologických statků. Biojatka
mají zaručit vlídnější přístup ke zvířatům při porážce. Krávy i prasata
na sebe nesmí vidět, omračování musí být bezchybné, čekající prasata
musí být blízko sebe, aby byla méně vystresovaná, a farmáři je
nepopohánějí elektrickými šoky, ale umělohmotnou plácačkou.
Na farmě je zaveden unikátní rodinný chov prasat. Prasnice se po porodu
se selaty přesouvají do rodinné stáje, kde žije pět až sedm prasnic se
selaty, k nimž se zapouští jeden kanec. Prasnice tak vychovávají své
potomky a zároveň čekají další.
Větší komfort pro selátka spočívá například v tom, že mají k dispozici
přirozený výběh na slunci a čerstvém vzduchu či stelivou slámu. Zvířata
se navíc otužují a jsou tak odolnější vůči nemocem bez zbytečného
očkování, léků a antibiotik. Od prasnic se odstavují až po třech
měsících. I to je v kontrastu s klasickými chovy, kdy zvířata přecházejí
z mateřského mléka na krmnou směs už po prvním měsíci a vyrůstají ve
stresu.
"Při cestě na porážku nám zatím uhynulo jen jediné prase. To je jasný
důkaz toho, že jsou stresově odolná a připravená na to, že někde vylezou
z kotce. Zvířata, která celý život žijí v kotci, na to připravená
nejsou," říká majitel farmy Josef Sklenář.
Na porážku jdou selata v sedmi měsících života. Maso následně zraje a
zpracovává se. Farmář investoval do biojatek přes 20 milionů korun a o
další miliony požádal v Bruselu.
Výhodou biojatek na farmě Savov má podle Sklenáře být i to, že zvířata
ze statku neabsolvují mnohdy vyčerpávající cestu dopravními prostředky.
"V okamžiku, kdy zvíře někde natáhnou z kotce do auta a někde ho z auta
vytáhnou, tak nemáte základní kontrolu, že zvíře je zdravé," vysvětlil
sedlák.
Nálepce "bio" odpovídá i krmení, které se liší od toho běžného. Zvířata
dostávají krmiva ekologického původu, tedy bez extrahovaného šrotu,
masokostní moučky, stimulátorů růstu, hormonálních látek, syntetických
aminokyslein a antibiotik. V kvalitě "bio" nabízí farma vepřové a hovězí
maso, masné výrobky, brambory, cibuli, pohanku, bramborové výrobky jako
hranolky a knedlíky a další produkty.
Biofarma Savov dodává do obchodů v Praze, Brně, Českých Budějovicích,
Plzni, Pardubicích, Hradci Králové, Olomouci a dalších městech. Firma o
sobě tvrdí, že nejcennější zákazníci jsou v malých obchodech, protože
poskytují jistější odbyt a zpětnou vazbu.
"Pravda je, že technické možnosti, reklamní sílu a počet zákazníků mají
supermarkety mnohem větší, ale lidský faktor, poradenství a přístup k
zákazníkovi je lepší v malých obchodech, restauracích a kuchyních škol
či školek," napsal podnik na svých internetových stránkách.
Autor: fih
webdesign & publikační systém Toolkit -
